Rezidence nizozemského velvyslanectví

Historicky cenná patrová novorenesanční vila pochází z roku 1889. V ulici, která za svůj současný název vděčí přednímu českému impresionistovi a žáku Julia Mařáka – Antonínu Slavíčkovi sousedí s dalšími cennými realizacemi českých architektů přelomu 19. a 20. století. V roce 1914 si nová majitelka nechala zřídit podkroví nad hlavním průčelím a upravit verandu na zadní fasádě. V roce 1939 byla vila zkonfiskována státní policií a během protektorátu sloužila německé státní policii. Po válce přešla do rukou města. Od roku 1956 byla předána správě diplomatického servisu a je pronajímána Velvyslanectví Nizozemského království  – od roku 1960 slouží jako rezidence nizozemského velvyslance v Praze.