Alienum phaedrum torquatos nec eu, vis detraxit periculis ex, nihil expetendis in mei. Mei an pericula euripidis, hinc partem.

Rozhovory a média

Noc literatury 2020 / O projektu / Rozhovory a média

Rozhovor s Danou Kovaříkovou
(vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR)

Co ráda čtete?
To je pestré a mění se to s časem. Poslední dobou tíhnu k fenoménu silných autorek: Tučková, Mornštajnová, Androniková, Dousková, Vodňanská… Nekonečná studna inspirace, silné příběhy. Kromě toho mě zajímá historie, zejména ta novověká. A dětem čtu pořád dokola ságu HarryhoPottera, a tak si to užívám.

Jaké knížky z posledních let vás nejvíc oslovily?
Nedávno jsem musela strávit dva týdny v nemocnici, kde je prostoru pro četbu hodně. Uchvátil mě „Natašin tanec – kulturní historie Ruska“od Orlanda Figese. A pak „Medvědí tanec“ od Ireny Douskové o posledních měsících života Jaroslava Haška.

Saháte raději po knize, nebo spíš posloucháte audioknihy?
K audioknihám si cestu teprve hledám. Mám doma spíš ty s dětskou tematikou, které pouštím svým dětem v autě. Jsou zajímavou alternativou k tištěným knihám, na které ale nedám dopustit – ta vůně papíru, držet něco fyzicky v ruce, to je nezaměnitelné. Ze stejného důvodu u mě nezafungovaly ani čtečky.

Co je vlastně náplní vaší práce?
Zjednodušeně řečeno: propojovat ČR s Bruselem. Vedu zastupitelský úřad Evropské komise v Praze. Podobně jako mají státy svá velvyslanectví, tak ho má i Evropská komise. Popíšu to, co děláme, jen heslovitě: poskytujeme informace s evropskou tematikou, sbíráme podněty veřejnosti k tématům EU, organizujeme veřejné debaty a účastníme se jich,sledujeme politické dění v České republice a úzce spolupracujeme se státní správou a soukromým i neziskovým sektorem.

Co Češi a Evropská unie? Jsou to skutečně zarytí euroskeptici, nebo„se jen dělají“?
Ani jedno. Protože Češi nejsou žádný monolit. Najdeme tu stejně jako jinde ve světě různé proudy a názory. Pozitivně hodnotí v Česku Evropskou unii hlavně mladí lidé. Negativně pak často lidé, kteří se trochu obávají otevřeného světa obecně. Ale to by bylo na samostatný rozhovor.

V čem vidíte největší přínos takové události, jakou je Noc literatury?
Líbí se mi, že vnáší hřejivou atmosféru, která vzniká mezi lidmi při čtení knih, do původně chladných památek a míst, které se jindy neotevírají, nebo slouží jiným účelům. A také ten pocit propojení, když se čte evropská beletrie ve stejný den ve více českých a evropských městech.

A poslední otázka na závěr: po noci přijde bílý den. Kdybyste měla pozvat čtenáře či posluchače na jednu vybranou akci, kterou organizujete v Čechách. Jaká to bude?
V letošním poněkud zvláštním roce si nemůžeme být jistí organizací žádné akce, což se ukázalo i v případě oblíbeného každoročního Evropského dne jazyků. Ten se musel letos na poslední chvíli z paláce Lucerna přestěhovat do online prostředí, ale i tam si budou zájemci moci zdarma vyzkoušet minilekcepřibližně30 evropských i světových jazyků.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně spokojených návštěvníků!

Dana Kovaříková vystudovala ekonomii, sociologii a žurnalistiku. Od roku 2018 vede Zastoupení Evropské komise v ČR, předtím pracovala dvanáct let v Bruselu. Během českého předsednictví Rady EU v roce 2009 působila také v české státní správě.

Rozhovor s Ondřejem Kavalírem
(dramaturg Noci literatury)

Noc literatury je mimořádně úspěšný projekt. Čím si tuto oblibu vysvětlujete?
Čtení je po většinu času dost introvertní, privátní činnost. Noc literatury z něj ale dělá záležitost ke společnému sdílení. Návštěvníci pak spolu mohou jednotlivé ukázky porovnávat, mohou o nich debatovat. Zároveň jim chceme zprostředkovat ten nejkvalitnější literární zážitek promyšleným spojením textu, interpreta a místa. Samozřejmě fungují i další mimoliterární lákadla. Někteří herci mají početnou fanouškovskou základnu, která si nenechá svůj idol ujít. Některá místa jsou mimo Noc literatury nepřístupná nebo přinejmenším nepříliš známá a vzbuzují zvědavost.

Letos proběhne už 14. ročník. Jak se tato literární akce během let proměnila?
První dva ročníky byly pilotní. Četla se tehdy klasická i současná literaturu, překladová i česká. Tou hlavní myšlenkou bylo čtení ve veřejném prostoru. Koncept Noci literatury, tak jak ho známe, se zformoval teprve v roce 2008, kdy mě paní Helena Kovaříková z Českých center přizvala ke spolupráci. Od té doby se zaměřujeme na současné překlady současné evropské literatury a každý ročník Noci literatury se koná v jiné pražské části. Dramaturgickým experimentům jsme se nebránili ani my, a tak se v některých ročnících po boku překladových ukázek objevily i původní české texty, jindy jsme rozšířili záběr i mimo evropský kulturní rámec a četlo se také z izraelské, brazilské nebo americké literatury. Postupně také Noc literatury přestala být pouze pražskou akcí a každoročně se koná ve stejný čas i na více jak 70 místech v ČR a zahraničí. Trendem posledních let je viditelnější přítomnost Noci literatury na sociálních sítích. Každý ročník má svou facebookovou kampaň, letos přibyly ke každé ukázce originální videospoty. Snažíme se ukázat, že literatura umí držet krok i s digitální dobou.

Když zmiňujete překlady evropské literatury, jaké tituly ze současné literatury se v posledních letech do češtiny překládají?
Překládá se hodně a překládá se stále kvalitně. Což je skvělá zpráva. Tradice i současnost českého překladatelství je unikátní i v současném evropském nebo dokonce světovém kontextu. Například v roce 2018 tvořily překladové tituly 40 % domácí literární produkce. Navíc čeští čtenáři mají stále slabost pro beletrii, která tvoří přibližně čtvrtinu zmiňované produkce. Takže je opravdu z čeho vybírat. A rozhodně nejde jen o velké literatury a jazyky. Překládá se – a často i poměrně hojně – i z takových jazyků, jako je maďarština, islandština, albánština, turečtina, finština, běloruština, estonština nebo třeba romština. Velký záběr je také žánrový – od thrillerů a detektivek po experimentální umělecké texty. I tuto pestrost se snažíme ve výběru Noci literatury zohledňovat.

Nakladatelství Labyrint je de facto kmenovým partnerem Noci literatury. Jak byste popsal roli nakladatelství v tomto projektu?
Labyrint se programově věnuje nejen vydávání překladů, ale také se snaží mapovat vývoj a trendy v jednotlivých zahraničních literaturách. Dlouhé roky jsme vydávali obsáhlou Labyrint revue, v níž jsme se zaměřovali na konkrétní témata a aktuální dění v současném myšlení, výtvarném umění a literatuře. Labyrint je také vydavatelem unikátních bilingvních „čítanek“, které přinášejí jednak výběr toho nejlepšího a nejsoučasnějšího z daného literatury a zároveň v doprovodných textech situaci v jednotlivých jazykových oblastech mapují. K roku 2020 jsme takových čítanek vydali 11 – mezi např. Africkou a Kubánskou, nejnověji Norskou a Finskou. A právě tenhle záběr a know-how se dá výborně uplatnit i v rámci přípravy Noci literatury.

Neodpustím si trochu skepse na závěr. Knižních titulů sice vychází víc než jindy, od roku 1980 se jejich meziroční objem zvýšil víc než čtyřikrát. Ale nezačíná být sama tištěná kniha v ohrožení? Stoupá obliba audioknih a elektronických knih. Jaký je na to Váš názor?
Nevnímám to jako hrožení, ale jako příležitost. Papírová kniha nikdy nezanikne. Zároveň je pouze jednou z forem, jedním z médií, jejichž prostřednictvím se text šíří. E-kniha přináší jiný komfort, možnosti a fyzický čtenářský zážitek. Díky ní si s sebou můžete na pláž vzít půlku své knihovny. Audiokniha nabízí možnost číst ušima, při ranním joggingu, úklidu nebo cestě do práce. Ale nejen to, díky ní vyniknou více určité aspekty textu, jeho melodie a rytmus. Vstupuje tam hlas interpreta. Je to jako číst partituru a pak jít na koncert. Rozšiřuje to sféru čtenářských zážitků. A já osobně bych zašel klidně i mnohem dál. Pro mě je důležitý příběh, nehledě na jeho médium. Papírové knihy nejsou jen tištěné texty, ale třeba i komiksy. Mně by bavila představa nějaké fúze klasických textů a obrazově-textového komiksového vyprávění. Přiblížit tyto dva světy třeba i v rámci Noci literatury. Letos je první vlaštovkou v tomto smyslu prezentace komiksové adaptace Camusova Cizince, tak uvidíme, co bude dál. Jsem v tomhle ohledu optimista.

Ondřej Kavalír  Od dětství prolézal knihovny a knihkupectví, kde pátral po zajímavých knihách a komiksech. O něco později přidal i videopůjčovny, díky kterým stačil zažít zlaté časy VHS. Chvíli dělal asistenta režie u filmu, pak zkusil učit na univerzitě světovou literaturu. Ovšem jen do doby, kdy zjistil, že je přece jen o něco zábavnější knihy pomáhat vytvářet než o nich přednášet. Dnes působí jako redaktor v nakladatelství Labyrint. Občas něco přeloží nebo napíše komiksový scénář jako třeba ktrilogii Návrat Krále Šumavy. Fascinují ho příběhy a vyprávění v jakékoliv – psané i vizuální – podobě a rád je pomáhá šířit dál. Od roku 2008 je členem týmu Noci literatury.

Zdravice autorů

Roman HELINSKI

©Perry Schrijvers

Vladimir RAFEJENKO

©Rafał Komorowski

Anne Cathrine BOMANN

©Henrik J. Andersen

Stefan HERTMANS

Image2

©Michiel Hendryckx/AEG voor BB

Kevin BARRY

©archiv autora

Z médií

NOC LITERATURY PROPOJILA 18 EVROPSKÝCH ZEMÍ

Český rozhlas – Radio Prague International

Autor: Klára Stejskalová (8. 10. 2020)

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít